K optimalizaci našich webových stránek používáme cookies. Více o cookies.


Zbožnost (ne)všedních dní

Jakou hloubku má náš všední život?

Jakou váhu pro nás mají běžné každodenní činnosti a zkušenosti? Jako moderní lidé jsme značně odnábožštili své životy. Naši předkové podle jakéhosi umělého klíče rozdělili svůj životní prostor na duchovní a neduchovní. My v jejich přemýšlení pokračujeme a tak mezi duchovní aktivity řadíme například četbu Bible, modlitbu, službu, chvály atd. Mezi neduchovní patří vše ostatní od jídla, přes spánek, hygienu až po práci a zábavu. Zdá se mi, že toto dělení jde proti poselství Bible. Celý náš život má duchovní rozměr – vždyť vše co děláme může být nasměrováno k Boží slávě.

Past plochého pragmatismu

Jedním z hlavních myšlenkových důrazů naší doby je pragmatismus. Pragmatista se ptá co funguje a jak to funguje. A tak jsme se spokojili s tím, že nám mytí rukou má přinést zdraví, a že nám procházka zlepší náladu, a že jíst potřebujeme abychom podpořili náš metabolismus a získali energii. Ale není to málo? Nemá každé mytí rukou a každé jídlo větší hloubku? Nemá každá procházka vertikální rozměr? Chtěl bych se s vámi v těchto  zamyšleních zastavit u běžných činností a zamyslet se nad jejich významem. Možná se nám tím do našeho života pragmatické honby za výsledky vrátí hloubka.

Dalimil Staněk